MSI Recenze

Hodnocení platí pro verze: PC, PlayStation 3, Xbox 360

HODNOCENÍ: 8/10

DEAD SPACE 2

Dead Space 2 je stejně kvalitní jako první díl. Pořádně brutální, pořádně zábavný, pořádně atmosférický a velmi zajímavý. Kdyby existovala nějaká obecná definice skvělé „žánrové hry“, tenhle vesmírný horor by ji takřka stoprocentně naplnil.

Konečně mu vidíme do očí. Isaac Clarke. Jeho jmenovci, Isaac Asimov a Arthur C. Clarke, položili před mnoha lety základy science-fiction. On nyní píše další kapitolu příběhu, který vzdává tomuto žánru neskrývaný hold. Od vydání prvního dílu Dead Space neuplynuly ještě ani tři roky, Isaac je ale zpátky a vedle pohledu do jeho unavených očí se můžeme kochat i pokračováním příběhu, který začal v roce 2508 na těžařské lodi USG Ishimura.

Příběh Dead Space 2 začíná jen pár let po událostech popisovaných v prvním díle, žádného velkého vysvětlování předchozích událostí se ale nedočkáte. Začátek hry je zároveň vyvrcholením loňské hříčky Dead Space Ignition a Isaac je v něm vržen rovnou mezi krvelačné nekromorfy. Když pak během několika minut vklouzne do inženýrského skafandru, dojde vám, že styl hraní se oproti prvnímu dílu nemění. Vše je přesně tam, kde to očekáváte. Zbraně, vylepšování vybavení pomocí power nodů, staré známé druhy nekromorfů, ponky, obchody na utrácení kreditů a v neposlední řadě i uspořádaný holografický interface.

Sázka na hororovou jistotu

Dead Space 2 je ten typ pokračování, které se nesnaží znovu vynalézat a vylepšovat něco, co už jednou dobře fungovalo. Už po pár minutách budete mít pocit, jako byste znovu obuli dříve prošlápnuté boty, a nezbavíte se jej celých zhruba 11 hodin, které dohrání patnácti kapitol druhého Dead Space zabere. To je na jednu stranu dobře, protože Dead Space byla výborná hra. Jenže měla i své chyby a je škoda, že druhý díl se je nesnaží nijak napravit. Stále se tak budete prát s komickým fyzikálním modelem, množstvím zbytečných zbraní a naskriptovanými nepřáteli, kteří si chodí pro rány jako prasata na pořážku.

Stejně nepatřičně působí i neustálé opakování rozhovorů končících obvyklým „Isaacu, už jsou tady, uaaahrgh…“ a neutuchající snaha hlavního hrdiny setkat se s osobou na druhé straně přenosu jen proto, aby se vzápětí znovu vydal svou cestou. Když podobné dramatické scény zažijete potřetí, řeknete si, že Isaaca asi žene kupředu nějaká tajemná síla, protože kdokoliv jiný by si prostě sedl na zem a odevzdal se do rukou osudu.

Perfektní tempomat

A budete mít vlastně i tak trochu pravdu. V hlavě pana Clarka se totiž dějí velmi nepěkné věci, a kupodivu nejde o zlé sny plné řvoucích příšer. Na děsivé halucinace totiž zbraně nestačí a na pozadí cesty za záchranou se odehrává ještě jeden, mnohem důležitější souboj, v němž Isaac bojuje sám se sebou a svou minulostí. Pro další a další záplavy nekromorfů se dá na tyto problémy na nějakou dobu zapomenout.

Dead Space 2 perfektně mixuje momenty plné rychlé akce a souboje s bossy s chvílemi, kdy jde jen o čisté přežití s klidnějšími, skoro by se chtělo říci odpočinkovými, částmi. Během nich se můžete soustředit na poslouchání a čtení všudypřítomných logů dávno mrtvých lidí, vylepšování vybavení a uspořádávání inventáře. Hra se navíc čas od času blýskne naskriptovanými scénami a neakční složku hry doplňují samozřejmě i opravy nejrůznějších zařízení, které po útoku nekromorfů vzaly za své. Ať už jde o velkolepé manévry ve vakuu nebo o drobné laborování s háčkováním dveří a přesouváním baterií uvnitř, pokaždé jde o zábavnou výzvu, ve které Dead Space 2 nejvíce těží z prostředí, ve kterém se odehrává.

Design a logika

Isaacův boj o přežití se nyní neodehrává v hlubokém vesmíru, ale relativně blízko Země, konkrétně na vesmírné stanici Sprawl, kterou lidstvo vybudovalo na zbytku vytěženého Saturnova měsíce Titan. V podstatě jde tedy o funkční vesmírné město, které vám možná občas připomene Rapture z BioShocku. Částečnou absenci nápaditosti výtvarného zpracování nahrazuje Dead Space 2 špičkovým technickým zpracováním a Isaac i tak navštíví několik velmi zajímavých míst – unitologickým chrámem a obchodním centrem počínaje a mateřskou školkou konče.

Autoři přitom skvěle respektují zákonitosti prostředí a jejich smysl pro detail se neprojevuje jen v podobě vynalézavých reklam a prospektů. Například ve školce tak budou vašimi nejčastějšími nepřáteli vybuchující zmutované děti, z nemocničního oddělení budete odcházet doslova napakováni množstvím lékárniček.

Těch je mimochodem jinak ve hře velmi málo, stejně jako nábojů, a pokud si nastavíte obtížnost alespoň na „normal“, nevyhnete se skutečně adrenalinovým scénám. V nich už nebudete přemýšlet nad tím, jaká zbraň se hodí na jaký druh nekromorfa, ale v zoufalství z ubývajícího zdraví se vydáte na statečný útěk, švihajíce za sebe impulzy mrazící nepřátele v čase.

Přesně navážená akce

Stejně jako hra celkově, i samotná akce je velmi dobře vyvážená. Vzhledem k omezenému množství rozšiřovacích nodů budete muset dobře vybírat, jakou zbraň se rozhodnete vylepšit, nicméně i v základním provedení nadělá takový oštěpomet, tlaková puška nebo granátomet mezi nepřáteli pořádnou paseku. Jak už bylo řečeno, každý z mutantů má „rád“ jiný způsob likvidace a bez přepínání zbraní a využívání oblíbeného zpomalování času se na vyšších obtížnostech neobejdete. Mimochodem, obtížnost si můžete kdykoliv během hry přepnout z nižší na vyšší a naopak, přičemž potrestání přichází jen v podobě ztráty achievementů. Takže se nemusíte bát experimentovat a zkoušet, jak vypadá hra ve verzi pro skutečné tvrďáky.

Když jsem výše označil Dead Space 2 za kosmeticky upravený první díl, platilo to pochopitelně i pro brutalitu. Množství krve a čvachtání ve vnitřnostech dosahuje občas až groteskních rozměrů a cynici mezi námi se nejednou určitě pobaveně ušklíbnou. Dead Space 2 se ale bere zcela vážně, a přestože by se nějaký ten suchý vtípek k Isaacovým činům nepochybně hodil, musíme si nechat zajít chuť. Jinak jsou ale dialogy mezi protagonisty příběhu velmi dobře napsané, přirozené a stále díky nim víte, co a proč máte dále dělat. A když se i přesto dostanete do problémů, Isaac si krapet zapřemýšlí nahlas a sdělí vám, co by vás mohlo z aktuálního průšvihu vytáhnout.

Tentokrát to ještě prošlo, příště...

Dead Space 2 není ani zklamáním ani překvapením a to je v dnešní nejisté době samo o sobě plus. Nepochybně by neuškodilo, kdyby se autoři u rýsovacích prken více rozšoupli při navrhování nových nepřátel nebo se nebáli přijít s nějakou novou speciální schopností, která by obohatila akční složku hry. Nepohrdli bychom ani častějšími výzvami v otevřeném vesmíru, nebo nějakým nečekaným dějovým zvratem. Ale odvaha ke změnám je jedna věc a rozzuření fanoušci jsou věc druhá. V EA se tentokrát drželi jistoty a tato sázka jim vyšla. Na případný třetí díl by už to ale k úspěchu stačit nemuselo.